Hlavní menu
Hlavní strana
Aktuality
Cestopisy
Recenze
Reportáže
Vzpomínáme
Prohledávání
Počasí
Slovník OV-ČJ
Džouky
Inzeráty
Budíky
Osobní stránky
Pokec
Fórum
Chat
Kalendář
Volte
Jak se Vám líbí?


Slovník OV-ČJ (úvod) PDF Tisk E-mail
Napsal Administrator    Středa, 20 duben 2005

Zde uvádíme pro pobavení, ale též pro poznání ostravských slovíček, ostravsko - český slovník.

                                   O S T R A V S K Ý     S L O V N Í K

 

 

Ostravština je oficiálně středolašské nářečí českého typu

Ostravské axiomy

Ostravské axiomy

Jsou nepsané zásady, které platí, ať chceme, nebo nechceme, a najdeme je tedy i v ostravštině. Tou v podstatě hlavní je zásada, že ostravština nemá dlouhé samohlásky, tím méně souhlásky. Všechna slova se vyslovují rázně a krátce, bo na víc není čas. Přesto je to dialekt melodický a zpěvný, nejvíce se ovšem blíží rapu.

Jsou nepsané zásady, které platí, ať chceme, nebo nechceme, a najdeme je tedy i v ostravštině. Tou v podstatě hlavní je zásada, že ostravština nemá dlouhé samohlásky, tím méně souhlásky. Všechna slova se vyslovují rázně a krátce, bo na víc není čas. Přesto je to dialekt melodický a zpěvný, nejvíce se ovšem blíží rapu.Druhou zásadou, kterou objevil po dlouhém úsilí Pavel Dobeš, je odlišnost mluveného a písemného projevu, zejména při výslovnosti měkkých hlásek. Jako příklad uveďme sloveso nechat, které se čte  něchať. Platí tedy zásada, že píšeme  nechat  a čteme něchať.

Podobně  píšeme  ide  a čteme  idě, apod. Zdá se, že je to užitečný a všeobecně přijatelný kompromis, protože názory na ostravštinu jsou  různé, a závisí na tom, z které části Ostravy autor pochází. Směrem k Hlučínu je ostravština trochu jiná, poznamenaná německým živlem (vercajk,glajza apod.),  než směrem k Frýdku - Místku, kde je patrný vliv lašský ( hafera ), zatímco směrem k Českému Těšínu zase převažuje vliv polský (zajonc) a slovenský (ostropec). Všechny tyto okolní jazyky ovlivňovaly ostravštinu po desítky let a jsou v nich dodnes patrné. Dosvědčují to ostatně i čísla z úředního sčítání lidí v Moravské Ostravě z roku 1890 : tehdy zde žilo 10.706 Čechů, 5.119 Němců a 2.416 Poláků.  

Specifické je používání předložky  do . Ostravák nikdy neřekne „ jdu k holiči" nebo „jdu k doktorovi" , ale vždy a jedině „idu do holiča" či „ idu do doktora". Zde je pro změnu patrný vliv anglický : „ go to the...( hell )".

V ostravštině také zcela chybí předložka „ s", jež je ve všech známých případech nahrazena ostravskou předložkou „ z".

Velmi častá je debata, zda některá slova psát s „y" nebo „i". Sama ostravština, podobně jako život a práce obyvatel, kteří jí hovoří, je spíše tvrdá. Proto jsme mnohá slova ve slovníku nechali spíše v jejich durové podobě, ale nebráníme se ani měkké výslovnosti. Názorným příkladem sporů je svár autorského kolektivu o podobu slova „cycek". Nebo „cicek" ? Po vyčerpávající debatě jsme došli k závěru, že rozhodující je velikost. Menší, do velikosti č. 3, jsou tvrdší, a tedy „y". Velké - čísla 4 až 10 - jsou přirozeně měkčí a tedy píšeme i vyslovujeme „i". U slova „cyp - cip" je to  přesně naopak, hranicí je velikost 12 centimetrů.

Zajímavá je změna, ke které dochází při tvorbě přídavných jmen slovesných. Třeba sloveso „pustit" má stejný tvar, jako ve spisovné češtině, ale „puštěný" je na Ostravsku „pusceny". Tohle sloveso je vůbec interesantní, protože se neříká „zapnout televizi", ale „pustit televizu, radyjo, vodu..."

Trpný rod v ostravštině zcela chybí.

Ostraváci se oslovují zásadně prvním pádem jednotného čísla."Ty, Jarek...". Vyplývá z toho, že ostravština si vystačí s pouhými šesti pády.

Přízvuk je zásadně na předposlední slabice, a tím bohužel vznikají problémy se správným akcentem u slov jednoslabičných, kdy se přízvuk přesouvá vlastně na poslední slabiku předcházejícího slova, které pak má akcent na předposlední a poslední slabice najednou. Výslovnost je v takových případech dosti obtížná.

Zvláštností ve výslovnosti je změna „v" na „f" : sfeter, fčela, sfička....

Občasné je používání stažených tvarů, např. „já brzo" se řekne „brzoch" ( psáno brzo'ch), „že jsem" je staženo na „žech".

Unikátem, nemajícím v českých dialektech obdoby, je vyslovování i psaní písmene „ y" po  „ř". V ostravské výslovnosti se (viz výše) měkké  „i"  vyskytuje sporadicky ( bijok, ist, liščit ), a tak je logické, že se vyslovuje i píše „břyla, křyvy, břydky" apod.

Kritéria výběru

Při výběru slov, zařazených do tohoto slovníku,  jsme přihlíželi zejména k tomu, aby se zařazené slovo lišilo od spisovného nejméně ve dvou znacích. Např. spisovné slovo „bába" na zařazení nemá nárok, protože se liší jen v jednom znaku, oproti tomu slovo „bota" už ve slovníku je, protože „but" dva odlišné znaky má. Ovšem v odůvodněných případech se můžeme spokojit se změnou pouhého jednoho znaku, jde-li o slovo unikátní. Jako příklad uveďme krátkou větu : „ Le, un i."

Některá slova mají ve spisovném i ostravském jazyce stejný tvar, a pokud je uvádíme i zde, pak proto, že mají v ostravštině jiný význam ( cihlička je česky malá cihla, u nás ale žehlička). Některá slova nemají na Ostravsku plurál, výstižným příkladem je „jatra", která se skloňuje podle vzoru „žena".

Pokusili jsme se také objasnit původ některých slov. Některá vysvětlení vycházejí z pocitů a zkušenosti s jejich užíváním. Jsme si vědomi, že empirie ještě neznamená znalost a nemusí stačit, a že se tedy objeví výhrady, ale jsme na plodnou diskusi vždy připraveni. Plodnou !

V našem souboru se objevuje velké množství výrazů, používaných v minulosti na šachtách. Uvádíme  je zde nikoliv z nějakého falešného staromilství, ale proto, že si uvědomujeme jejich význam při tvorbě jazyka, a byli bychom neradi, aby se na ně zapomnělo. Navíc mnohé výrazy jasně naznačují, jaké jazykové vlivy působily při jejich vzniku, je na nich patrný vliv zejména němčiny, v menší míře polštiny a slovenštiny.

Ve slovníku uvádíme pod jednotlivými písmeny také typická ostravská příjmení, na nichž jsou také názorně patrné vlivy okolních jazyků. Začínají velkým písmenem a překlad do češtiny pochopitelně schází.

Zařadili jsme sem také pár míst s podrobnějším popisem, protože jsme přesvědčeni, že ona místa se zapsala do dějin města a ovlivnila život Ostraváků.

Samozřejmě si nečiníme iluze, že tento výběr je konečný, protože vše kolem nás se mění, ale zároveň jsme zvědaví, co s ostravštinou udělá věk počítačů, mobilů a internetu. Dostanou nové technologie i svá ostravská synonyma, to je otázka, na niž odpoví čas.

A pochopitelně jsme dopředu smířeni s kritikou, protože, jak psáno výše, ostravština je v různých částech našeho regionu vždy trochu jiná....

Pokud se vám při čtení bude zdát, že některé výrazy zavánějí mystifikací, bude to správný dojem, protože nic se nemá brát příliš vážně.



< Předch.

Diskuze k článku:
Zatím žádné příspěvky

Přihlášení
Uživatelské jméno
Heslo
Zapamatovat
Zapomenuté heslo
Registrace
Nemáte účet?
Vytvořte jej!
Kdo je on-line
Právě zde jsou
Hosté : 89


Hlavní strana arrow Slovník OV-ČJ arrow Slovník OV-ČJ (úvod)
Advertisement