Hlavní menu
Hlavní strana
Aktuality
Cestopisy
Recenze
Reportáže
Vzpomínáme
Prohledávání
Počasí
Slovník OV-ČJ
Džouky
Inzeráty
Budíky
Osobní stránky
Pokec
Fórum
Chat
Kalendář
Volte
Jak se Vám líbí?


Slovník OV-ČJ (A-B) PDF Tisk E-mail
Napsal Administrator    Pondělí, 02 květen 2005
A tady si promrskáme ostravská slovíčka začínající písmeny A a B.

A 
  
ablezerstřídač. Patrně z němčiny, kde sloveso  „ablösen" znamená „ustupovat". Používá se v hutích i na šachtách.
abcugsrážka ze mzdy, např. za nemocenskou, nebo za ztracené nářadí
abšnytúsek, část stěny na šachtě, z něm. „abschnitt"
Adamus-
achtlikdutá míra, osminka - 0,125 litru
ajnfachjednoduše, nesložitě. Z německého „einfach".
akordpráce v úkolu
amoletaomeleta
amperkýbl
angličaknástroj, podobný kylofu, jen s delším želízkem a kratším topůrkem
Aniol-
Anselmjméno staré ostravské šachty na Landeku, později Eduard Urx
anšlegernarážeč na dole
arabstaré kolo, proto se píše s malým „a".Nemá rasistický podtext.
ASOnázev obchodního domu Ander a syn na rohu Sokolské ulice a 28. října. V objektu byla první ostravská nemocnice, později obchodní dům od roku 1929. Dnes VZP. 
  
B 
  
babiařholkař
Babiuch-
babraknešikovný člověk, kazisvět
babratšpinit, kazit. „Zbabrat robotu" - pokazit práci, „zbabrany" -umazaný, špinavý.
babuťprase. Původ slova nejasný, používá se více na Karvinsku.
bac-hamervelké kladivo. Nutno psát s pomlčkou, protože bez ní by vzniklo „bachamer" a to nemá žádný význam.
Baďura-
baganpracovní bota
bagožvýkací tabák, používá se na šachtě. Občas se míchal s různými druhy alkoholu, protože sám o sobě byl nechutný. Po smíchání se mu říkalo „slivka".
bagařten, kdo žvýká tabák
bajtřeba, asi
bajlagatěsnění, z něm. „beilage"
bajokood oka, zkusmo
bajzelnepořádek, bordel
Bachnerbývalé jméno obchodního domu na Zámecké ulici v centru města
bachorbřicho. Patrně z dobytčí části žaludku.
bachroňtlouštík, „bachraty" - tlustý, obézní
balamutohlupovač, šidič
balamutitklamat, záměrně uvádět v omyl
bambelabublina, otok, houpací síť
bambelat seklátit se, vlát ve větru, houpat se
banklávka, část sloje zpravidla z tvrdého kamene
bankpracovní stůl, ponk
bantovatlákat na něco, podněcovat,svádět k nepravostem. „Nebantuj mojeho chlopa do hospody" - nesváděj manžela na pivo. Bantují ale i malé děti, když o víkendu nedají ráno rodičům spát, anebo někdo, kdo brzy vstává a budí ostatní.
Baňapřezdívka ostravské vysoké školy Vysoká škola báňská, dnes TUOstrava. Město dlouho nemělo vysokou školu, VŠB do Ostravy byla přenesena z Příbrami dekretem prezidenta v září 1945.
baňafacka. „Dát komusi baňu" - uštědřit někomu políček. Též znamená dýně
baňkabandaska všeobecně, vždy s víčkem a držadlem
baňokbandaska hornická
barabaotrapa, původně traťový dělník italské firmy stejného jména, která ve Slezsku stavěla železnice na sklonku 19. století
baranyřidítka závodního kola
barvičkapastelka
bařinamočál
baucherskok do vody s dopadem na břicho, z německého „bauch"-„břicho". Doslova tedy „břicháč". Tyto skoky bylo často vidět na koupališti v Hulvákách, kde největší odvážlivci skákali „od hodin",tedy z výšky asi deseti metrů. Specialitou koupaliště byl v bufetu suchý chleba za 20 haléřů a chleba s hořčicí za 30 haléřů.
Bazalkámen, balvan. „Bazaly" - slavný vrch na Slezské Ostravě, sídlo nejlepšího ostravského fotbalového klubu
bebechyharampádí, zbytečné věci. Bebechy byly hlavně na půdě „huře".
Beblatbrblat
becokvelký fazol. Základní složka stravy havířů a kovbojů.
bečkasud, barel
bedajlašlapátko u kola, termín vznikl patrně z českého „pedál". Pokud by šlo o původ polský, slovo by dostalo zcela nový význam 
bedinovatbýt vděčný
bedrunkaslunéčko sedmitečné
beglajterpomocník na důlní lokomotivě, též „foršiber"
bechcitoslovce  ve významu „bum" nebo „prásk"
bechnutpraštit sebou, udeřit. Též „bechnut komusi" - udeřit někoho 
bekulakop fotbalového obránce od branky, termín z klukovské mluvy
belgičaksbíječka lehkého typu, vyrobená v Belgii
Benatkybývalé zábavní centrum na úpatí Hulváckého kopce. Původně tam stávala Jarkova výletní restaurace s kavárnou, vinárnou, terasami a výlety na lodičkách - odtud název Benátky. 
bendelručespirálové žlaby v šibíku na šachtě, zkomoleno z němčiny
bergajzželízko, nosák - ruční nástroj
bestyjabestie
Bezloja-
beztehobeztak
bělkahouska
Bělsky lesostravská čtvrť, ostravský Sherwood
bibratšpinit, mazat. „Zbibrany" - ušpiněný, umazaný, ukoptěný.
bidauhelný prach, používaný k topení, též „šlam"
bidlohřad pro slepice
bigelpojistná závora na vozíky v těžní kleci
biglovatžehlit
bigushustá polévka
bijokrváč, bitkař
bindlochdíra v tzv. počvě (viz) pro stojku (viz) na šachtě
bintfelvybraný prostor ve štěně úzké chodby, kam je možno se na šachtě ukrýt, když např. jede lokomotiva, též úkryt pro střelce
blajštyfttenká podpěra na dole, tužka
blembakhavířská přilba, název vznikl patrně z toho, že helma se na hlavě havíře soustavně posouvala, „blembala".
blickyhasák, název se používá v hutích
blindazáslepka, z něm.
blindyklapky na oči pro koně
blotkamna
blotňaplát na kamnech, obdoba českého „plotna"
blutzvracet. Nejasný původ slova, možná vzniklo jako odposlouchané citoslovce při úkonu
blonďokblondýn
bloščkaštěnice
bojazlivybázlivý
bolatlustá deska
boleczástrčka
bombarďakykalhotky s nohavičkami
bombonztvrdlá struska ve tvaru bonbonu, sbírala se na haldě
Borgerněkdejší splátkový obchodní dům s oděvy a látkami, stával v ulici Pod laubami
borhamervrtací kladivo, z něm."bohrhammer"
borlochpočáteční výkop šachty ( z něm. „bohrloch" - vrt, vrtná díra )
borokchudák
borovatvrtat ( z něm.)
Bořucky-
Božatkoubožák, chudák
bravekčuník
brčeksbíječka, též místně „burček"
brčetvrtat se sbíječkou
brendenaturovaný alkohol, též „brenšpiritus".
brenpartyjaparta opilců
brezlestrouhanka
brocakchlebník, z německého „brotsack"
brohskladiště brambor
Brougababkajméno obchodního domu na Smetanově náměstí v centru Ostravy, postaveného ve funkcionalistickém stylu v roce 1929. Dnes Librex.
brutvanapekáč, zkomoleně z němčiny „brotpfanne"
brygošhanlivé označení brigádníka na šachtách nebo v hutích
bryjapolévka chudých, asi z polštiny
brykulapáčidlo, berlice. Používá se i ve významu „nerob  brykule" - nedělej težkosti
brymzwerksvážná na šachtě
brynzšajbabrzdící kotouč na vrátku, z něm.
břemmodřín
břuchbřicho
břydkyodporný
břydlabřidlice
břydokodporný, nechutný člověk
břylakámen, šutr, zřejmě vzniklo vypuštěním písmene „d" ze slova „břydla"
bucburan
buchatvyměňovat, používají zejména kluci
buchtaupěchované uhlí na koksovně
Bujok-
bulahlupák, omezenec, boule, též vsázka uhlí na koksovně
bulačabsentér. Slovo poměrně mladé, vzniklo za éry komunismu, kdy se jím politicky hanlivě označovali ti, kteří vynechávali směny na šachtách 
bulat sekymácet se, ztrácet rovnováhu
bulat šichtyvynechávat směny, absentovat
bulatynemotorný, nechápavý
bulčunkazeleninová polévka
bulfrychlupák
bunetáž u těžní klece
bunckat sebezcílně se motat - „bunckaš se po baraku od ničeho k ničemu"
bunclakhliněný hrnec ( též „bunclok" )
bunčetmrmlat
bunkčmelák, mrzout
bunkerprostor na šachtě, kam se sváželo uhlí
buntekpoklopec
burdakmlýnek na čištění obilí od plev
buřitklepat na okno, dožadovat se vstupu
butbota
butykboutique
buzarmantinel



< Předch.   Další >

Diskuze k článku:
Zatím žádné příspěvky

Přihlášení
Uživatelské jméno
Heslo
Zapamatovat
Zapomenuté heslo
Registrace
Nemáte účet?
Vytvořte jej!
Kdo je on-line
Právě zde jsou
Hosté : 20


Hlavní strana
Advertisement