Hlavní menu
Hlavní strana
Aktuality
Cestopisy
Recenze
Reportáže
Vzpomínáme
Prohledávání
Počasí
Slovník OV-ČJ
Džouky
Inzeráty
Budíky
Osobní stránky
Pokec
Fórum
Chat
Kalendář
Volte
Jak se Vám líbí?


Wartburgový výlet PDF Tisk E-mail
Napsal Administrator    Pátek, 20 květen 2005

šílená kára z NDR

Jak jsme pojezdili s warťasem po Jeseníkách a zavečírkovali.

Nově zde uvádíme i krátke video z tohoto výletu. Ke stažení ZDE.

 

 

 

    Je začátek září, pondělí. Vzduch v kanceláři nějak houstne, pracovní tempo nulové. Sedíme s Hornem naproti sobě,  nohy na stole a klábosíme.

a už nám hrabe

     Chytá nás megazevlácká nálada. Horňas neví co by roupama, tak vymýšlí co bychom dělali, abychom se vyhnuli odporné práci a dělali něco jenom tak pro radost. V tom mu uzraje v hlavě nápad. Co takhle někam udělat vyjížďku, jeho luxusním automobilem značky Wartburk combi.
     Přemýšlím celých 5 sec. A okamžitě se zvedáme a vyrážíme do terénu. Auto je to vskutku luxusní, měkoučké sedačky, obrovitý volant a nádherné řazení pod volantem. Jízda s tímto unikátem chce opravdu odvahu a nějaké zkušenosti.
     Sedáme a vyjíždíme po městě. Kroužíme bez cíle, až  dojedeme na konec města. Hroňas zastavuje a kouká na mě. Výzva. Jedeme dál. Směrem na Bílovec. Auto si nádherně přede „pamparmpampampampamryntyntyrytytyýýn". Cítím tu vůní benzínu smíchaného s olejem.

warťas rallye

     Jedeme krajinou dál směrem na Opavu a zastavujem se ve Slatině za klukama v Joe baru. Nikdo tady není. Beru kopec odvahy a usedám za volant toho fára. Řazení je vskutku neobvyklé, neb najít rychlosti, je jako vylézt na Mount Everest bez kyslíku. „Huráá" Jedu. Řítíme se směrem na Opavu, je nádherně. Projíždíme Opavu a berem to směrem na Hlučín, krásné cestičky asik 3tí nebo 5té třídy. Při  jízdě dumáme jak je život krásný, že je to vlastně pohoda. Proč si neudělat pohodu a jízdu na více dní. Horn okamžitě dává do placu plán: uděláme si Wartburgový výlet.

Zenon hýýýýr    Hned souhlasím, bo vím, že to bude luxusní záležitost. Je třeba sehnat ještě někoho do týmu. Voláme Boltnovi a Zenonovi. Návrh zní příští středu ráno vyrazit a ject někam na výlet bez místa určení. Jenom tak prostě ject kam to dojede. Boltn nemůže, je v časové smyčce. Zenon si bere dovolenou a je jasné, že se pojede ve třech.
     Je středa ráno odjezd byl naplánován na devátou. Je deset, máme mírné zpoždění. Čekáme s Hornem u Zenonova baráku, až se Zenon odbrzdí. „Jupííí". Už jde vysmátý ve vynikající náladě. Nasedáme a vyjíždíme nakoupit nějaké zásoby, abychom neztráceli tekutiny. V Tescu se nám líbili piva v plechovce, vzhledem k terénním vložkám, které možná pojedem je plech lepčí než sklo. Bereme celé plato a nějaký kořalex vzal Hroňas ze skaldu v hospodě. Množství je dostačující. Rozhodujeme se teda kterým směrem vyrazíme. Chvíli mumláme a vítězí směr Opava, Krnov. Horňas jako zkušený pilot se ujímá kormidla. Řadí jedna a za kvílení gum vyrážíme. Pohoda. Je jedenáct a mi konečně jedéém. Pamparmapam. Kocháme se krajinou, projíždíme Opavou kde Horna střídám já a nemotorně se učím řadit s tímhle sqwostem. Hornas ulehá do kufru a otevírá první plechovku piva. Vjíždíme do Krnova, kde se zastavujeme na kafíčko za kámošem Romkem.  Je pohodička, dopíjíme kávičku a vyrážíme dál. Zenon usedá poprvé za volant a vyjíždí Taky se potýká s řazením u toho krasawce, ale asik po půl hodině, již ví kde s tím heblem hýbat.

     Jedem směrem Město Albrechtice, kde si dáváme oběd. Zasraná restaurace čekáme snad hodinu, ale Horn se chytá okamžiku a zapíji hlad první kořalkou. Dojídáme vskutku luxusní jídlo asik nějaké zbytky pro cigoše. Nasedáme do vozu a mažem směrem na Zlaté Hory, je tady luxusní sada zatáček tohle prostě musí jít, ruční brzda qwílí a warťas se zmítá ve smyku. Zastavujeme. Musím tenhle usek projet ještě aspoň 10krát, je to nádhera když takhle nadupaný stroj umíte zvládnout. Je podvečer asik kolem sedmé. Vyjíždíme do Jeseníků.  Postáváme na náměstí a přemýšlíme co se bude robit. Ptáme se lidí, jestli tady v okolí není nějaká vesnická zábavka, kde bychom mohli ztropit malou výtržnost. Ve středu se asik nic neděje. Zenon volá naši společné známe, že jsme v Jeseníku, estli nás nechce vidět a neztropit nějakou lumpárnu. Vyjíždíme nahoru až do lázní a rozbíjíme tábor na parkovišti.  Otevírá se láhev kořalexu a pijem na úspěšné zdolání Jeseníků. Piva tečou proudem a máme sqwělou náladu. Je tu nádherně. Asik kole desáté dojíždí Eva a vítá nás. Už v poněkud veselejší náladě. Co se bude robit? je tu nějaká zábavka? Konečně řešíme i kde budeme spát. Evička má byteček volný takže nám ho propůjčí a půjdeme pařit na lázeňskou dyskotéku. Ale problém, že už z nás nikdo nezvládne kočírovat tento vůz, neb kdyby nás zastavili rychlí hoši a někdo z nás fouknul do kouzelné fujary, dostal by stop and GO pěkně na dlouho.

Evik

    Eva je ženská okamžiku, volá nějakého kámoše, který přijíždí a odvážíme našeho krasavce k noclehu. Vyrážíme na dyskotéku. Je to luxusní. Ženské kolem 40-80let po nás koukají, asik se tu dneska zamyluju. Vdechnem nějaké jídlo a popíjíme pivko, jsou tu nějací Arabáči a v reprákách se line nějaká divná hudba. Chytá nás lumpácká a tancovací nálada, proložíme to asik ještě třemi kořalkama a jdeme na parket okouzlouvat lázeňské krasavice. Svíjíme se v divokém rytmu nějaké hudby, ale ženské na nás nějak neletí. Večírek se protáhnul asik do čtyř do rána i když jsem žádnou krasavici neulovili. Eva nás odváží k ní domů a loučí se s námi. Vytahujeme ještě z Warťasu, nějaké náboje co tam zbyly a dorážíme se doma u TV.

Lázeňské dhysko al-arabíja

  Ráno je krušné. V tlamě jako v žumpě, jazyk se lepí na patro. Chtěli jsme vyject brzdo ráno. Odjezd se posunul na 12 hodinu. Jedem směrem na Ramzovou, kde si dáváme luxusní obídek. Koukáme po těch nádherných horách co se tyčí kolem nás. Na jednou kopci objevujeme něco podivného. Trasa pro horské minikáry. Jelikož jsme byli dycky souteživý, vrháme se  ke strojům. Lanovkou na kopec a pak sešup dolů. Je to mazec všude se musí brzdit aby člověk nevyletěl ze zatáček. Ptáme se „pána motokár", jak se to tu jezdí. Povídá, že opravdoví machři začínají brzdit až ve čtvrté zatáčce. To byla voda na náš mlýn, když oni ve čtvrté tak mi až v páte. Usedáme na  stroje.  První Horn, druhý já a za mnou Zenon. Vyjíždíme. První zatáčka se povedla. Přichazí druhá levá. Jenom vidím jak Horn letí někam do prdele. Směju se a přibržďuji. Jinak bych se válel také. Zenona slyším jak se taky chláme. Uháníme dále já se otáčím a vidím jak asik v páte  Zenon letí jako hadr na holi a váli se po stráni. Dojíždím do cíle a čekám až oba dojedou. Beru foták a fotím. Předposlední zatáčka a Zenon letí zasek. Jeho přilnavost a přítlačné křídlo zklamalo. Dole sčítáme škody. Horn roztrhané kožené kalhoty a Zenon je bez hodinek a zelené rifle.

a na start vy čůůrybacha už svištííímpohoda jak cyp


     Odjíždíme s pocitama pilotů formule jedna. Jedem směrem na Šumperk, jedem přes Skřítek, ráj motorkářů - pro svoje nádherné zatáčky. Mám volant v ruce a za povzbuzování, se snažím zatáčky projíždět smykem „kurwa" ta audina, co projela kolem nás, to bylo o fous. Zklidním tempo a jedem směrem na Bruntál. Střídáme se v jízdě. Horn usedá a dojíždí v poklidu do Ostravy. Je čtvrtek podvečer, večírek na kolech končí. Všichni maximálně odpočinutí a plní zážitků. Wartburk je sqwělý stroj, když ho ještě zvládají mistři volantu. Je to neopakovatelný zážitek. Bavíme se , že příští rok jedem někam znova. Třeba někam do Čech. Uvidí se v jaké budeme kondici a zda warťas přežije zimu a něžné zacházení.

no a pomalu domůůů

     Díky Hornovi a Zenonovi za tento neopakovatelný zážitek. Už se těším až zasek dostnu povel balit a jedem.

                                                                                                   Hyene



< Předch.   Další >

Diskuze k článku:
Zatím žádné příspěvky

Přihlášení
Uživatelské jméno
Heslo
Zapamatovat
Zapomenuté heslo
Registrace
Nemáte účet?
Vytvořte jej!
Kdo je on-line
Právě zde jsou
Hosté : 6


Hlavní strana
Advertisement