Hlavní menu
Hlavní strana
Aktuality
Cestopisy
Recenze
Reportáže
Vzpomínáme
Prohledávání
Počasí
Slovník OV-ČJ
Džouky
Inzeráty
Budíky
Osobní stránky
Pokec
Fórum
Chat
Kalendář
Volte
Jak se Vám líbí?


Na Oravu, cestou i necestou - II.díl PDF Tisk E-mail
Napsal Jura    Čtvrtek, 21 červenec 2005

Hýr sem já

Přestože je to na Oravskou přehradu z Ostravy relativně blízko, já se nějak moc rozepsal a rozdělil jsem článek na více dílů. V tomto druhém dílů se už věnuji Slovensku, a to konkrétně úseku od hranic až po Oravici.

 

 

Po výjezdu na Mrvovu Kykulu

2. etapa (slovenská s fantastickou enduro vložkou) - Makov - Turzovka - Čadca - Stará Bystrica - Nová Bystrica - Oravská Lesná - Námestovo - Trstená - Vitanová - Oravice (termálné kůpaliska).

Zde je třeba upozornit všechny, kdo se chystají navštívit Slovensko, že jelikož je podle všeho na Slovensku velký stavební boom a kulminuje i zemědělská sezóna, tak je potřeba počítat s velkým množstvím prachu, štěrku, hlíny i písku na komunikacích a to především v suchých a větrných dnech. Výjezd ze stavby, nebo z pole je doslova každých pár desítek metrů. Traktor s kdejakým prašným bordelem na vlečce, či tatru s pískem nebo štěrkem potkáte tak co pět minut. Takže je třeba být opatrný, jelikož jsme si za celou dobu nevšimli, že by to někdo z těch cest odklízel. A každý nejspíš dobře ví, jaká je to sranda, potkat se se štěrkem v zatážce. Což se nám poštěstilo několikrát denně. Nicméně je potřeba přiznat, že jsme se snažili vyhýbat hlavním tahům, abychom si mohli vychutnat přírodní scenérie a právě i ty zatáčky. Jinak je kvalita vozovek na Slovensku srovnatelná s těmi našimi, spíše bych řekl že i lepší. Rozhodně jsme nepotkali tolik vyjetých kolejí od náklaďáků a to i přesto, že tam švihal jeden kamión za druhým. Snad chlapci dělaj ty cesty trošku poctivěji a nebo používaj kvalitnější materiály.

Hoooodně nachmataný Schumacher

Takže zpět k tomu našemu výletu. Od hranic až do Čadce jsme si to prděli jen tak na pohodu a probíjeli se poměrně hustým provozem (byl normální pracovní den). V Čadci jsme se napojili na zcela nový úsek silnice první třídy č 11 a na chvíli jsme zabodli ostruhy našim koníkům do slabin, aby přidali v běhu. Nicméně před městem Krásno nad Kysucou jsme zvolnili a odbočili na silnici č.520, směr Stará a Nová Bystrica. No a kdo by si vzal teďkom do ruk aktuální automapu Slovenska, tak si nejspíše řekne, že tudy cesta na Oravskou přehradu nevede - a měl by pravdu, jako cesta se to nedá nazvat, ale my to překřtili na megaluxusní enduro vložku. Nicméně, ještě než jsme se na tuto trasu vydali, provedl nám místní silně podnapilý občan důkladnou prohlídku motocyklů, tj. přepočítal na brzdových kotoučích všechny díry a slovem „Schumacher" nám naznačil, že vše je OK. Jisti si tedy dobrým stavem našich bajků, mohli jsme se vydat dál.

 Image

 Na Kykule

 Na Oravské přehradě

 Směrem od Nové Bystrice na Oravskou přehradu profrčíte pár vesniček a na rozcestí v jedné z nich, vesnici Vychylovka se orientujte podle jediné směrovky na Námestovo. Pravdou je, že i mi jsme ji přehlédli, jelikož to vypadalo spíše jako špatnej vtip a né směrovka, ale ukazovala správně. Po pár set metrech jsme také začli silně pochybovat o sjízdnosti této cesty a v duchu přemítali, kdo asik pojede pro benál, když už vetšina z nás začínala nervózně přemítat, za jak dlouho nám asik dojde. Co se týče samotné silnice, tak ta byla naprosto úžasná. Zaseklá do kopců a do hustého lesa a s naprosto zničeným povrchem. Sem tam jí kus chyběl, sem tam nadbývala, sfalt byl i nebyl .... no jako v pohádce - cesta necesta. Ale když už z toho nevycouváte, tak se vyloupnete na vrcholcích kopců zvaných Mrvova Kykula v chráněné krajinné oblasti Kysuca. Navrchu je už cesta v pohodě a je tam tak luxusně .... prostě paráda. Pak už jedete pořád dolů z kopců až k Oravské přehradě. V Oravské Lesné jsme už našli i benzinku, takže problémy s palivem naštěstí nenastaly. K této tzv. enduro vložce bych ještě rád poznamenal jednu věc: máte-li tam cestu, neváhejte a projeďte si ji. Za dobrého počasí to opravdu stojí za to a bůh ví jak dlouho tam ta cesta ještě vydrží. Ve starých autoatlasech jsem ji našel, ale v těch nových už není, takže už do ní asik silničáři nedají ani korunku. No a když nepojedete zrovna na supersportu, tak by neměl být problém to projet s čímkoliv. Takže vzhůru na Mrvovu Kykulu .... to je kurfa ale jméno :).

Hombré stejně ti z toho bude zle

 Tatry

 Večer v horách

Dojezd na Oravskou přehradu už byl v klídečku po kvalitních cestách. V Námestovu jsme směnili českou měnu za tu slovenskou a vyrazili k přehradě hledat ubytování. No a tam nastal první problém. Nějak tam ještě neměli nastartovanou sezónu a na nějaké služby se tam víceméně vybodli. Spousta penzionů a ubytoven ještě byla mimo provoz a v kempech nám dávali najevo, že o nějaké bajkery z čech moc zájem nemají, a to už vůbec ne jen na jednu noc. Jelikož jsme si nevezli stany, chtěli jsme sehnat nějaké chatky nebo penziónek, ale měli jsme holt smůlu. Po kratší pauze si kdosi vzpomněl, že nedaleko leží termální koupaliště s celoročním provozem a v Oravici. Tak jsme se tam vydali, abychom stihli sehnat to ubytování a mohli se vrhnout do víru nějakého večírku.

 

 

Lojzo

A vybrali jsme si dobrej směr. Čím blíže jsme byli těmto termálním koupalištím, tím více přibývalo v každé vesničce penziónů a tzv.zimmer frei. A to z velmi slušné ceny, okolo 200Sk/os/noc. No ale když už jsme byli v sedle, tak jsme to zatáhli až na tu Oravici a tam si našli ubytování v chatě Oravice. Ubytování bylo pěkné a za příznivou cenu 270,-Sk/os/noc.

Nicméně, kdyby jste náhodou měli někdy cestu kolem a chtěli si zajít do této chaty na jídlo, nedoporučuji !! Bohužel v tomhle nás tam velmi zklamali. Veškeré jídlo bylo cítit silně přepáleným tukem a podle toho i chutnalo. My jsme to bohužel nevěděli a dali si tam večeři. Samozřejmě slovenskou specialitu - Halušky s brynzou. Hrůza, jak dovedli tuto pochoutku zmrvit. Zkusili jsme to přepít pivem, ale ten Zlatej Bažant taky nebyl to pravé ořechové.

 

Máme hlad jak cyp

Šli jsme se tedy projít ven, za krásami přírody, ale hlavně na vzduch, abychom zahnali ty dávivé pocity, které se nás zmocňovaly po té večeři. A co čert nechtěl, narazili jsme na kouzelnou chaloupku, převlečenou za malou dřevěnici, hospůdku s příjemným posezením venku. Vládli tam dva alkoholici, převlečení za naprosto pohodové týpky, Lojzu a Pištu (tímto je zdravím a děkuji za parádní večírek) a nabízeli tam takové pochoutky, jako je ražničí s nepřeberným množstvím salátů, od mexického až po jarní, gulášek z kotlíku a různé speciality připravované na grilu. K tomu Vám nabídli čerstvý ovčí sýr různých příchutí. To, že nám samozřejmě k jídlu nalili borovičku, to je jasný. S tím musíte na Slovensku počítat a zvyknout si na to. Není to sice pravidlem, ale jestli si vybíráte k jídlu pouze nějaké lepší a útulné hospůdky a restaurace, tak je to velmi pravděpodobné. No a jelikož jídlo bylo opravdu vynikající, okamžitě jsme pánům hospodským kontrovali druhou várkou borovičky, jakožto poděkování. A jelikož kluci slovenský se toho rozhodně nebojí, strhla se tam pěkná borovičková přestřelka. Ale zahanbeně musím uznat, že jsme to s ohledem na náš nezvyk pít tento druh lesního likéru, prohráli. Po pár kolech jsme už kluky žádali, ať to utnou, že musíme změnit značku. Byl vysloven souhlas, stvrzen ještě tedy posledním kolem borovičky a my se vytasili s lahví snad pravého třťinové rumu firmy Božkov. Když už padl i ten, tak nám bylo nalito pravého bramborového slovenského rumu, který byl po vstupu do EU přejmenován velmi nápaďitě na „TUZEMSKÝ UM". Ale to už byla celkem pozdní (spíš tedy časná) hodina a my se podle stavu nachmatání začli trousit do chaty. Ještě jsme si ale s chlapci domluvili snídani, kterou nám slíbili nachystat na 10 hodinu dopolední. Moc jsem jim nevěřil, když jsem viděl jak se tam motaj, ale nezklamali. Holt byli nesmrtelní.

 

 Tuzemský um

 A zase kopce

 Taky kopce

 

Snídaně byla nachystána včas a byla opravdu luxusní. Tak jsme si nacpali břicha, rozloučili se se skvělým kolektivem hospůdky a vyrazili na zrychlený přesun na jih, k Senci na Slnečné jazera.

 

 Chata

 A vzhůru na další štreku

 Před odjezdem

Pokračování zase někdy příště .......

jura@bajkerjakcyp.com



< Předch.   Další >

Diskuze k článku:
BOLTN   (21.07.2005 12:39:26)
HMMM, TO MI ZASE NĚCO UNIKLO . . .

jura   (21.07.2005 13:40:54)
neboj boltne ještě letos zajezdíme :) ..... jen si musíš občas o víkendu udělat čas.


Přihlášení
Uživatelské jméno
Heslo
Zapamatovat
Zapomenuté heslo
Registrace
Nemáte účet?
Vytvořte jej!
Kdo je on-line
Právě zde jsou
Hosté : 71


Hlavní strana
Advertisement