Hlavní menu
Hlavní strana
Aktuality
Cestopisy
Recenze
Reportáže
Vzpomínáme
Prohledávání
Počasí
Slovník OV-ČJ
Džouky
Inzeráty
Budíky
Osobní stránky
Pokec
Fórum
Chat
Kalendář
Volte
Jak se Vám líbí?


Dade_VFR - resurrection PDF Tisk E-mail
Napsal Administrator    Úterý, 22 květen 2007
Image15. dubna jsem slavil své 29 narozeniny a užíval jsem si pocit, že je tu konečně, po třech letech strávených bez motky, začátek sezóny a já se už nemusím nechat vozit od kamarádů. Byl to už měsíc co jsem si koupil HONDU VFR800fi r.v.99.






Řekl jsem si, že bude stačit pár úprav a motka bude podle mých představ. Už jsem stihl vyleštil kola a posledními  kazy byly už jen sjeté gumy a trošku promáčknutá nádrž . Tu už jsem si domlouval s klukama, že to není moc,že to půjde spravit ..... ale na malý důlek to přece nejezdí.

 Image Image Image

Sotva jsem si motku dovezl domů, už jsem se nemohl dočkat, až ji budu mít přepsanou a všechno to papírovaní a vyřizování za sebou, a konečně si po tom nekonečném čekání sednu za řidítka a projedu se jen tak, ničím nevázaný.

První jízda směřovala za naším již mrtvým, ale stále přítomným kamarádem HRKAČEM. Prostě jsem se mu jel ukázat a také se pochlubit se s novou kráskou a pokecat.

Od té doby jsem stihl najezdit, v rámci svých možností, 1500 km a už jsem si říkal jak bude ta sezona fajn. Už jsme si stihli rozplánovat spoustu výletů na léto.

V pátek 13.4. jsem přezul na nové gumy a už se těšil, jak se bude parádně klopit.
Přišel víkend a já nasadil kola s novýma gumama a zahřál je cestou jen tak kolem komína. Pro seznámení se s novými pocity, Vefra  šla do zatáček sama (to jsem od javky a staré VFR750 neznal), ale něco se mi nezdálo, byly to takové neznáme vibrace. A tak jsem hledal závadu. Odmastil jsem kotouče, desky a přezkoušel krček .... a nepřišel jsem na nic. Tak jsem si říkal, že nechám znova převážit přední kolo, jestli to není špatně vyvážené a změřit kotouče.

Přišlo pondělí a já v práci skončil dříve. No a jelikož jsme  s mým šéfem (Pepou), který potřeboval přezout přední kolo na svém SV650, potřebovali oba do servisu, rovnou jsme si to tam namířili. On na přezutí a já na převážení kola .V servise jsme byli hotovi zhruba po hodince a přemýšleli co dál dělat. Nakonec jsme se dohodli, že zajedem  k Pepovi na kafe a uvidíme. Kafe vypito a my uvažovali jestli jít dál jezdit nebo ne. Jízda vyhrála, domluvili jsme se, že sjedeme do Opavy a podle benzínu uvidíme. No a nakonec jsme byli v Opavě hodně brzy, takže jsme koupili benzín a vyrazili s Pepou za jeho bratrancem,  kousek za Rymářov . Jízda ubíhala svižným tempem, nádhera, skoro nikde žádné auto.Přijeli jsme k bratranci, dali kafe a pak se vydali na zpáteční cestu do Ostravy.

Cesta na pohodu, jen tak čut čut a já si vychutnával zatáčky. No a pak to přišlo. Projeli jsme Opavu, pak Hrabyň  a blížili jsme se do Velké Polomi. Přejíždím přes horizont a co nevidím, proti mně  dvě auta, z toho samozřejme jedno v mem pruhu. Hlavou mi proběhlo je to v p..i, ruka mi automaticky zamáčkla přední brzdu a Vefra se mi zvedla na přední kolo. Deset, patnáct, dvacet metrů ..... najednou rána a tma, potom přišel náraz o zem a já se probral a cítil jak se odrážím od cesty a vidím střídavě zem,nebe,zem. Rána do přilby, roztahuji ruce a zbytek kloužu po zadku, vidím jak se kolem mě mihla Vefra, těsně za zády.

 Image Image Image

Zvedám se s cesty a belhám se ke krajnici, křičím kde je ten debhyl co řídil to auto. Najednou jsem zjistil, že mi spadla levá ruka nějak moc dolů. Aha, něco není v pořádku, sedám si na zem a pomalu začínám přemýšlet co dál. Vidím tu spoušt, která je všude kolem. .... Motka v poli. .....  Žiju. 

Už vidím jak lidé volají policajty a sanitku. Beru telefon a volám klukům, ať seženou vozík a přijedou odvézt to co zůstalo z motky (tímto bych jim chtěl ještě jednou poděkovat, CHLAPI DIK).

 Image Image Image

Pak to bylo ráz na ráz. Přijela sanitka a pomohli mi sundat kombinézu, kterou kdybych neměl, a taky hromadu štěstí, nebo kdyby mě nepřenesli kluci přes to auto ............. (dík HRKI, FRANTO)

Po tom letu a kutálení po cestě, po změření neskutečných 180 metrů, to odnesla jen klíční kost a loket .

A tak jsem se 16.4. den po svých 29 narozeninách podruhé narodil. (O nemocnici ani nepíšu stálo to za hovno).

Za čtyři dny to je měsíc a já opět nemám motku. Ale pojišťovna to snad zaplatí a tak si koupím další :DDDD

Jen mě mrzí , že ten idiot, co mě srazil, nemá ani zájem se ozvat jak mi je .... no prostě hovado.Nevím co k tomu více napsat. Mějte se všichni a užívejte sezóny, já si ještě nějakou dobu počkám. Přeji hodně kilometrů bez nehod.

Image Image

Dade_VFR


Další >

Diskuze k článku:
Zatím žádné příspěvky

Přihlášení
Uživatelské jméno
Heslo
Zapamatovat
Zapomenuté heslo
Registrace
Nemáte účet?
Vytvořte jej!
Kdo je on-line
Právě zde jsou
Hosté : 18


Hlavní strana
Advertisement